Zdeněk Lhoták /1949/ český fotograf a organizátor fotografických projektů, od roku 1983 pracuje jako volný fotograf. Studoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK a obor umělecká fotografie na Fakultě filmové a televizní – FAMU. V letech 1976 až 1989 pracoval pro Spartu jako externí fotograf.
Jeho zájem o sportovní fotografii vyvrcholil získáním 2. ceny v soutěži World Press Photo 1986 za seriál fotografií "Spartakiáda". V roce 2003 obdržel prestižní certifikát kvality QEP od Federace evropských profesionálních fotografů v oboru fotografie jídla. V roce 2019 mu Asociace profesionálních fotografů ČR udělila titul Osobnost české fotografie za dlouhodobý přínos fotografii. Je členem SR Asociace profesionálních fotografů ČR z.s., předsedou FotoForum Praha z.s., členem Volného sdružení M (skupina výtvarníků, kteří se názorově rozešli s SVU Mánes) a vyučuje fotografii na Akademii Michael. V roce 1992 společně s Pavlem Štechou vedl fotooddělení deníku Prostor. Krátce působil jako obrazový redaktor MF Dnes.
Zájem Zdeňka Lhotáka o volnou fotografii je rozdělen do dvou témat:
V oblasti dokumentární fotografie se zaměřuje na sociologické problémy vrcholového sportu (cyklus "Sparta" /1978 - 1988/ a "Spartakiáda" /1985/) a problematiku unikátní tibetské kultury devastované čínskou okupací /1989 - 1994/.
V souboru fotografií v cyklu „Horníci“ 1994 jsou dominantní reálně snímané detaily těl posouvající tento dokumentární soubor do roviny výtvarné výpovědi.
Fragmenty figur kráčejících dívek v cyklu „Město“ 1982 jsou jakýmsi časovým náčrtem, kresbou, jejímž prostřednictvím je prezentováno městské prostředí v ornamentální formě.
Divoce barevné kompozice expresivních detailů hinduistických a buddhistických oltářů "UNITED COLORS OF NEPAL" působí svou čistou symbolikou jako věrohodný odraz exotické kultury.
V cyklu „Autoportréty“ se Zdeněk Lhoták zaměřuje na lidské tělo. Ve stále jednodušší formě zabývá detaily vlastního těla. V rámci tohoto cyklu v poslední době instaluje do reálných interiérů fotografie figur v životní velikosti adjustované na plechu.
V roce 2005 vytvořil soubor "DETAILY MALÉ STRANY - aneb to co pravá dáma nikdy neuvidí" dokumentující pisoáry malostranských restaurací a v roce 2006 kolekci barevných detailů ze zabíjačky s názvem "Maso" relativizujících pojmy tragika, užitečnost a krása mrtvého těla.
V roce 2009 v nakladatelství Kant ve spolupráci s Markem Pokorným autorem textu a koncepce vydal publikaci „Zdeněk Lhoták / dis-torza“, která dokumentuje mnohaletý zájem Zdeňka Lhotáka o tělesnost promítající se do všech jeho zdánlivě odlišných cyklů. Kniha vydaná v nakladatelství Kant 2009 byla v roce 2010 oceněna jako 2. nejlepší fotografická publikace ve střední a východní Evropě za roky 2009-2010. V roce 2020 vydal Zdeněk Lhoták publikace Tenkrát na Spartě a Spartakiáda.
Od roku 1982 do roku 2020 Zdeněk Lhoták realizoval více jak 45 samostatných výstav v ČR i v zahraničí a mnoho společných výstav v rámci prezentace české fotografie především v zahraničí. Jeho fotografie jsou součástí sbírek galerií a muzeí i soukromých soukromých sběratelů.
Od roku 1998 pracuje v ateliéru na Malé Straně a v komerční tvorbě se zabývá především fotografií jídla.
Jeho zájem o sportovní fotografii vyvrcholil získáním 2. ceny v soutěži World Press Photo 1986 za seriál fotografií "Spartakiáda". V roce 2003 obdržel prestižní certifikát kvality QEP od Federace evropských profesionálních fotografů v oboru fotografie jídla. V roce 2019 mu Asociace profesionálních fotografů ČR udělila titul Osobnost české fotografie za dlouhodobý přínos fotografii. Je členem SR Asociace profesionálních fotografů ČR z.s., předsedou FotoForum Praha z.s., členem Volného sdružení M (skupina výtvarníků, kteří se názorově rozešli s SVU Mánes) a vyučuje fotografii na Akademii Michael. V roce 1992 společně s Pavlem Štechou vedl fotooddělení deníku Prostor. Krátce působil jako obrazový redaktor MF Dnes.
Zájem Zdeňka Lhotáka o volnou fotografii je rozdělen do dvou témat:
V oblasti dokumentární fotografie se zaměřuje na sociologické problémy vrcholového sportu (cyklus "Sparta" /1978 - 1988/ a "Spartakiáda" /1985/) a problematiku unikátní tibetské kultury devastované čínskou okupací /1989 - 1994/.
V souboru fotografií v cyklu „Horníci“ 1994 jsou dominantní reálně snímané detaily těl posouvající tento dokumentární soubor do roviny výtvarné výpovědi.
Fragmenty figur kráčejících dívek v cyklu „Město“ 1982 jsou jakýmsi časovým náčrtem, kresbou, jejímž prostřednictvím je prezentováno městské prostředí v ornamentální formě.
Divoce barevné kompozice expresivních detailů hinduistických a buddhistických oltářů "UNITED COLORS OF NEPAL" působí svou čistou symbolikou jako věrohodný odraz exotické kultury.
V cyklu „Autoportréty“ se Zdeněk Lhoták zaměřuje na lidské tělo. Ve stále jednodušší formě zabývá detaily vlastního těla. V rámci tohoto cyklu v poslední době instaluje do reálných interiérů fotografie figur v životní velikosti adjustované na plechu.
V roce 2005 vytvořil soubor "DETAILY MALÉ STRANY - aneb to co pravá dáma nikdy neuvidí" dokumentující pisoáry malostranských restaurací a v roce 2006 kolekci barevných detailů ze zabíjačky s názvem "Maso" relativizujících pojmy tragika, užitečnost a krása mrtvého těla.
V roce 2009 v nakladatelství Kant ve spolupráci s Markem Pokorným autorem textu a koncepce vydal publikaci „Zdeněk Lhoták / dis-torza“, která dokumentuje mnohaletý zájem Zdeňka Lhotáka o tělesnost promítající se do všech jeho zdánlivě odlišných cyklů. Kniha vydaná v nakladatelství Kant 2009 byla v roce 2010 oceněna jako 2. nejlepší fotografická publikace ve střední a východní Evropě za roky 2009-2010. V roce 2020 vydal Zdeněk Lhoták publikace Tenkrát na Spartě a Spartakiáda.
Od roku 1982 do roku 2020 Zdeněk Lhoták realizoval více jak 45 samostatných výstav v ČR i v zahraničí a mnoho společných výstav v rámci prezentace české fotografie především v zahraničí. Jeho fotografie jsou součástí sbírek galerií a muzeí i soukromých soukromých sběratelů.
Od roku 1998 pracuje v ateliéru na Malé Straně a v komerční tvorbě se zabývá především fotografií jídla.